Za krizí stojí nedostatek vhodného papíru pro tisk bankovek

Krize svírá celou Evropu a zasahuje i do jiných oblastí civilizovaného světa, přičemž v těch méně rozvinutých oblastech se již stihla stát normou běžného života. Jak se ukázalo, za krizi však nemohou jen banky a finančníci svým rozmařilým úvěrováním, ani politici tunelováním státních pokladen. Může za ni především nedostatek kvalitního speciálního papíru pro tisk bankovek. Ten je nezbytný kvůli znesnadnění práce případným padělatelům, přičemž se kombinuje ještě s dalšími ochrannými prvky. Potíž je, že hned dvě ze tří velkých světových papíren, které jej vyrábějí z neznámých příčin vyhořely a tento speciální papír se tak stal podpultovým zbožím.

Naše země je naštěstí relativně předzásobena, ale Řecko, Španělsko, Itálie, Portugalsko a Kypr jsou prvními, kde papír došel a tudíž musely tyto země požádat Evropu o pomoc. „Jinak bychom si peníze prostě nechali už dávno dotisknout, jako jsme to dělali donedávna“, řekl k tomu řecký ministr financí Daidalos. Jeho země teď musí spoléhat na půjčky speciálního papíru z Německa, Francie a dalších spřízněných států, aby si mohla nechat natisknout další eura.

Paradoxem je, že jedna z velkopapíren na výrobu tohoto papíru ležela právě v Řecku, kde lehla popelem předloni při rozsáhlých požárech během žhavého srpna. A byť trvaly průtahy při řešení pojistné události s pojišťovnou Lloyd’s, která nechtěla uvěřit, že by papírna vzplála samovznícením, peníze nakonec na účet vlastníků papírny doputovaly. Nicméně špatná pracovní morálka domácích dělníků (jimž s vlekoucí se opravou papírny pomáhají i španělští dobrovolníci z organizací Maňana a Siesta)  má za následek fakt, že právě jejich země jako první doplatila na nedostatek peněžního papíru.

Situace se bohužel stává svízelnou pro stále větší počet zemí. Krizi se nepovedlo zažehnat ani pokusy tisknout peníze na papír zapékací (který je příliš tuhý), toaletní (špatně se na něj aplikoval vodotisk) či krepový (byl moc barevný). EU momentálně projednává návrh španělského ministra hospodářství Luise de Guindose, aby všechny členské země Eurozóny přešly z kombinace bankovky-mince pouze na mince s tím, že větší „papírové“ hodnoty by se narychlo nechaly navrhnout a vyrobit. Jeho návrh ale zatím širší podporu nezískal. Úspěšněji se jeví návrh Angely Merkelové, která prosazuje virtuální peníze. „Peníze na platebních kartách, dluhopisech i na fakturách jsou stejně jen „jako“, kartu už má dnes kdekdo, tak proč spoléhat na jakýsi divný speciální papír, který může kdykoliv shořet, jak vidno?“ řekla k tomu Merkelová.